Blízký Východ - co a proč se děje?

22.05.2021

Úvod

Po sedmi letech opět došlo na otevřenou válku mezi radikální organizací Hamás, která vládne v pásmu Gaza, Islámským džihádem a Izraelem. Spouštěčů tentokrát bylo více, postupné vystěhovávání původních obyvatel Jeruzaléma z města ve prospěch židů, snaha omezit přístup muslimů do mešity na Chrámové hoře během Ramadánu a následné boje o ni s policií. A v neposlední řadě plánované oslavy okupace Jeruzaléma, která je považována za porušení mezinárodního práva.

Po ultimátu od Hamásu vyletěly na Izrael první rakety. Jako odpověď následuje bombardování pásma Gaza. V celém Izraeli propukají demonstrace, stávky a násilné protesty palestinců. Síla úderů na obou stranách se postupně stupňuje. Po jedenácti dnech otevřených bojů zůstávají tisíce zraněných a stovky mrtvých. Svět se rozdělil, několik států podporuje Izrael, většina však stojí na neutrální půdě a kritizuje jak teroristické útoky ze strany Hamásu, tak i diskriminaci muslimských obyvatel Izraele.

V článku se pokusím rychle, avšak dostatečně osvětlit historické pozadí konfliktu, blíže se věnovat jednotlivým příčinám konfliktu a zaměřím se i na důsledky, jak na Blízkém Východě, tak ve zbytku světa.

Uvědomuji si, že se jedná o chůzi naslepo skrze minové pole a rozhodně se nehlásím jak k antisemitismu, tak islamofobii, i proto jsem procházením informací strávil několik dní, vycházím z více zdrojů a snažím se vše popsat bez emocí, vlastního pohledu na věc a hlavně vyváženě.

Historické pozadí

Historie a vznik Izraele v několika bodech.

Zdroj: https://www.forum24.cz/udalosti/kulhanek-ve-ctvrtek-navstivi-izrael-vyjadril-mu-opet-podporu/

1881 > první moderní vlna imigrace do Palestiny způsobená protižidovskými pogromy ve východní Evropě

1896 > Počátek Sionistického hnutí, snaha o založení židovského státu v Palestině.

Sionismus je ideový směr, hlavním cílem jeho představitelů bylo přesídlení Židů do země izraelské a vybudování a udržení židovského státu, národního státu Židů.

1917 > Vydána Balfourova deklarace, otevřená podpora Británie v otázce založení židovského státu v Palestině (celý text níže).

1919 > Vzniká protektorátu Bristký mandát Palestina, jeden z hlavních cílů bylo naplnění deklarace. Obyvatelstvo Palestiny je převážně Arabské, v Jeruzalémě však žije většina židů.

1920 > Zformování palestinské židovské ozbrojené organizace Hagana jako protipól arabskému odporu k židovskému přistěhovaletství.

1938 > Bílá kniha omezující migraci židů do Palestiny (GB). Irgun a Lechi (odnože Hagany) v odvetě bojují proti Britům žijícím v Palestině (sabotáže, teroristické útoky).

MacDonaldova bílá kniha, kvůli svému významu známa i jen jako Bílá kniha, mezi Židy pak známá jako Černá kniha, bylo prohlášení britské politiky, které zdaleka nejvíce postihlo emigraci do mandátní Palestiny. Tento dokument reflektoval odpor arabského světa vůči židovskému přistěhovalectví do Palestiny. Svůj podíl na něm měla i blížící se druhá světová válka a arabská povstání v letech 1936 až 1939 namířená jak proti Židům, tak proti Britům.

1947 > Po další sérii teroristických útoků ze strany židů se UN vzdává svého mandátu v Palestině. OSN se snaži rozdělit Palestinu. Židé souhlasí, přestože 75% území, které měli získat, byla poušť. Liga arabských států odmítla s tím, že dohoda porušuje "právo národu na určení svého vlastního osudu".

1948 > Proběhlo vyhlášení nezávislosti Izraele, o den později pět arabských států útočí. První arabsko-izraelská válka. I díky pomoci UN a zbraním z Československa Izrael i přes velké ztráty vítězí, udrží svou nezávislost a získá další území.

1949 > Izrael přijat do OSN, vyhlášeno příměří. 80% arabů opouští Izrael.

1956 > Suezská krize, Izrael se po boku Francie a UN snaží vojensky získat přístup k Rudému moři. Pod tlakem USA a SSSR se stahují a za právo plavit se kanálem Egyptu platí.

1964 > Vznik Organizace pro osvobození Palestiny, která deklaruje za cíl dosáhnout zničení Izraele (v jejich stanovách až do roku 1998).

1967 > Egypt, Sýrie a Jordánsko shromáždily jednotky na Izraleských hranicích. Izrael útočí první, vítězí a získává západní břeh Jordánu, pásmo Gazy, Sinajský poloostrov, Golanské výšiny a východního Jeruzaléma. Boje vešly do dějin jako šestidenní válka pro rychlý postup Izraelské armády.

1993 > Uzavřena Mírová smlouva v Oslu, vzniká Palestinská samospráva západního břehu Jordánu a Gazy na pět let. O rok později vyhlášen mír mezi Izraelem a Jordánskem. Problém s radikály na obou stranách komplikují jakékoliv vyjednávání.

Human Right Watch a Amnesty International nazývá Izrael jako jeden z "Apartheid" států pro porušování lidských práv Palestinců.

Apartheid je označení pro politiku rasové segregace zejména v kontextu bývalého uspořádání na jihu Afriky. Výraz pochází z afrikánštiny a znamená "oddělení" či "odloučení". V právním smyslu označuje pojem apartheid zločin nelidské činy "páchané v rámci institucionalizovaného režimu systematického útlaku a nadvlády jedné rasové skupiny nad jinou rasovou skupinou nebo skupinami a páchané s úmyslem zachovat tento režim."

Konflikt v roce 2021

Zde se zaměřím na příčiny vypuknutí letošního konfliktu, jak eskaloval, kdo vše do něj byl zapojen a jak. Nebudu postupovat den po dni, projdu pouze stěžejní spouštěče. Údery, které později každá ze stran podnikla, se dají jednoduše najít na internetu.

Příčiny

Zdroj: https://www.timesofisrael.com/uae-bahrain-pan-israels-storming-of-al-aqsa-amid-international-condemnation/

Boje o Chrámovou horu mezi Palestinci a policií

Policie v Jeruzalémě narušující modlitby a snahy místních muslimů o oslavy Ramadánu. Zejména se tak jednalo o mešitu al-Aksá, kde se však muslimové odmítli podřídit a třetí nejsvatější místo muslimské víry opustit. Došlo tak k zabarikádování až osmi tisíc věřících uvnitř, kde se gumovým projektilům, omračujícím granátům a slznému plynu bránili pomocí kamenů, tyčí a molotových koktejlů.

Během následujících hodin pak docházelo k násilnostem na obou stranách, konkrétně tak třeba zatčení a zbití tureckého novináře policií, nebo izraleský taxikář, který ve spršce kamení ztratil kontrolu nad řízením a boural (Palestinci se domnívají, že nešlo o nehodu, ale cílené najetí autem mezi protestující).

Celkový počet zraněných se během bojů, které probíhaly 10.5., vyšplhal na 305 Palestinců a 21 Izraelských policistů. Došlo i na násilné útoky policie na zdravotníky, včetně zábleskových a omračovacích granátů ve chvíli, kdy poskytovali v davu první pomoc zraněným.

Zdroj: https://www.timesofisrael.com/some-280-palestinians-9-cops-hurt-in-latest-heavy-clashes-in-jerusalem/

Muslimové zabarikádovaní v měšitě na Chrámovém kopci v Jeruzalémě

Druhá a stejně, ne-li více, vážná příčina, je čtvrť Šajch Džarráh v Jeruzalémě, z které chtějí Izraelské úřady vypovědět několik desítek palestinských rodin, žijících tam, ve prospěch židů.

Protesty ve čtvrti, včetně ozbrojeného útoku tří Palestinců s podomácku vyrobenými puškami na Izraelskou vojenskou základnu, již probíhaly alespoň týden předem (od 3.5.). Na kameny, boty a židle, které létaly směrem k policii, bylo odpovězeno pogumovanými projektily. Dle oficiálních informací došlo ke zranění 14 palestinců (zásahy do hlavy a očí) a tři policistů. Finální rozhodnutí soudu, které mělo vlastnictví čtvrti palestincům odebrat, bylo kvůli eskalaci napětí zatím odloženo.

Důvod, proč se o vlastnictví vede spor, je, že Palestinci své domy prý postavili na pozemcích, jež před vznikem Izraele patřily židovským svazům. Celkem se jedná o sedmdesát rodin z dvou set, kterým hrozí vystěhování v celém jeruzalémě.

Důsledky

Pochod na oslavu okupace Jeruzaléma, oslavující jeho obsazení ve válce z roku 1967, má změněnou trasu, aby nevedl skrze Damašskou bránu, tedy jedno z center nepokojů. Okupace celého města je považována za porušení mezinárodního práva, neboť mělo být rozděleno mezi Palestinu a Izrael. Výročí každoročně vyvolává nepokoje u místního palestinského obyvatelstva.

Hamás dává Izraeli ultimátum. Buď stáhnou své bezpečnostní složky z Chrámové hory do 18:00, nebo zaútočí raketami. V reakci Izrael odkloňuje několik letů z předpokládané dráhy raket a město Aškelon otevřelo kryty pro obyvatelstvo.

Ramadán je devátý měsíc islámského lunárního kalendáře. Půst který patří k tomuto měsíci, je původní semitský zvyk přebraný od židů a křesťanů. V islámu patří půst mezi pět pilířů islámu a je aktem víry, výrazem očisty, prohloubení sebeobrazu ve víře, připomenutím boží moci a duchovního spojení s ní.

Během půstu není muslimům povoleno jíst ani pít nebo se přiblížit ke svým manželkám a manželům. Doporučuje se také zdržet se všech nereligiózních projevů, smyslových vzrušení a rozptýlení, vyvarovat se hněvu, pomluv, vulgární mluvy, lží, závisti a ostatních nectností. Toto období je také časem k urovnání sporů a špatných vztahů.

Ramadán je obecně nazýván měsícem radosti a má být obdobím, kdy se věřící navštěvují, jsou k sobě laskaví a vlídní, jsou štědří k těm nejpotřebnějším a upevňují svou sounáležitost účastí na nepovinných modlitbách.

Hamás Ḥamās, dosl. "nadšení", je palestinská islamistická politická strana, která vznikla v roce 1987. Podle charty Hamásu, vydané v roce 1988, je ideou hnutí boj proti Izraeli a ustanovení islamistického státu v Palestině. Hamás má od svého vzniku strukturovanou organizaci, která se dělí na dvě části.

První z nich je civilní (politická) a výrazně se podílí na činnosti podporující chudé palestinské obyvatelstvo, zejména v Pásmu Gazy.

Druhou je militantní křídlo pojmenované po jednom z prvních palestinských mučedníků Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma, které funguje v utajení a provádí útočné aktivity proti státu Izrael a od roku 2001 se podílí na ostřelování Izraele z pásma Gazy různými druhy raket či minomety.

Největšího politického úspěchu organizace dosáhla v lednu 2006, kdy vyhrála volby do Palestinské národní správy. V současnosti je Hamás na seznamu teroristických organizací několika zemí, například USA, EU, Kanady, Izraele, Japonska nebo Egypta.

Na financování se podílelo mnoho států, kupříkladu Kuvajt, Turecko, Katar nebo EU prostředníctvím humanitární pomoci. Největší složku však tvoří palestinské obyvatelstvo spolu s imigranty, z nichž velká část žije v Americe.

Zdroj: https://www.timesofisrael.com/liveblog-may-13-2021/

Rakety z pásma Gaza (vpravo) a protistřely Izraelského štítu Iron Done (vlevo)

Nad Jeruzalémem zní poplašné sirény varující před raketovým útokem. Ze sedmi raket, které byly Hamásem vypáleny, byla jedna sestřelena ve vzduchu a jedna poškodila dům na předměstí města. 30 raket vypálených skupinou Islámský džihád dopadlo také na město Sderot, zranily jednoho člověka.

Izrael podniká protiútok na Gazu, dle palestinských úřadů stál život dvacet lidí, z toho devět dětí. Dalších přibližně sto lidí bylo zraněno. Hamás a Islámský džihád z pásma Gazy pokračují ve vysílání raket, většina z nich je zachycena Izraelským obranným systémem, některé však dopadají. Několik málo raket přilétá i z okolních muslimských zemí. Ne všechny doletí, některá odpaliště jsou na oplátku bombardována.

Zdroj: https://insidearabia.com/israel-has-made-a-habit-out-of-bombing-gaza-during-ramadan/

Bombardování Gazy

Izraelský postoj je, že "zřejmě (děti) přišly o život při nezdařeném odpalu raket". Že "Izrael na raketovou palbu z Gazy důrazně odpoví" či že bombardování je reakce na "zločiny nepřítele a jeho útoky na svaté město" a že s pombardováním pásma Gazy "teprve začali".

Hamás posílá rakety na Tel Aviv v odpověď na "útoky nepřítele na výškové civilní domy v pásmu Gazy".

Aftermath

Po jedenácti dnech bojů tak došlo k uzavření křehkého příměří, převážně díky tlaku USA a Egypta na obě strany. Nejhorší boje od roku 2014 se od předchozích lišily v tom, že se na stranu Hamásu přidali i Palestinští obyvatelé Izraele, a to pomocí stávkování, protestů či násilností. Stejně tak se hnutí #FreePalestine rozšířilo po celém světě.

Zdroj: https://insidearabia.com/israel-has-made-a-habit-out-of-bombing-gaza-during-ramadan/

Palestinská rodina vedle trosek svého domu.

Na palestinské straně boje stály 243 životů, včetně 66 dětí, zraněno bylo přibližně 1910 lidí. Izrael hlásí ztrátu 12 životů, včetně dvou dětí. O domov pak přišlo přibližně 58 000 Palestinců. Pásmo Gazy bylo minimálně jednu noc prakticky kompletně bez elektřiny. V Izraeli raketa zasáhla plynovod a způsobila požár. Několik budov bylo poškozeno.

Jeden z důvodů tak velkých ztrát v Gaze je fakt, že Hamás a islámský Džihád mnohdy využívají jako odpaliště i civilní čtvrti, případně to, že některé z vstupů do jejich tunelů, které slouží taktéž jako skladiště, případně kryty před útoky ze vzduchu, jsou taktéž v obydlených čtvrtích. Je tak složité vyhnout se civilním obětem, ač se Izrael snaží jít taktikou "ťukání na střechu", tedy na sociální sítě upozorňuje, kam dopadne příští úder. V první vlně také bývá využívána slabě explozivní nebo neexplozivní munice jako varování, aby se civilisté měli čas z oblastí stáhnout. Vzhledem k tomu, jak velkou má Hamás v Gaze podporu (vyhráli poslední volby do místní samosprávy s 44% hlasů), však mnoho Palestinců varování cíleně ignoruje.

Zároveň Izrael má na svou ochranu Iron Dome, tedy systém schopný sestřelovat příchozí rakety už ve vzduchu se solidní spolehlivostí. Hamás však během konfliktu podnikl to, čím již mnohokrát vyhrožoval, konkrétně tedy systém přehltil tak velkým množstvím raket, že nebylo možné všechy zneškodnit.

Co na to svět

Zdroj: https://www.timesofisrael.com/thousands-of-pro-palestinian-new-yorkers-pack-midtown-in-protest-against-israel/

Demonstrace na podporu Palestiny v New Yorku

Přímá podpora Izraeli pak přišla z České Republiky, Neměcka, a Rakouska, zbytek EU je více neutrální a kromě raket Hamásu poukazuje i na daleko (na životy i majetek) dražší odvetu Izraele, dlouhodobé utlačování Palestinců na svém území a plánované vystěhovávání rodin z Jeruzaléma. Prezident USA, Biden, sice oficiálně Izrael jako dlouhodobého spojence podpořil, avšak poměrně velká část demokratické strany stojí proti jeho vyjáření a poukazuje i na zločiny Izraele, ne jen Hamásu. V soukromém hovoru s premiérem Izraele, který již měl být v méně přátelském duchu, tak prý Biden zmínil, že podobné vojenské útoky už dlouho neodsuzovat nemůže, a loboval za jejich ukončení.

V mnoha městech na světě se pořádají demostrace na podporu Palestiny, i v Praze a dnes (sobota 22.5) i v Litevském Vilniusu. V Německu byla jedna z několika demonstrací na podporu Palestiny rozehnána policií pro porušení pandemických opatření. V paříži na ní byly tisíce lidí. Sympatie velké části Evropanů tak jsou na straně Palestiny (ne však nutně na straně radikálů z Hamásu). Opět se začíná skloňovat slovo "antisemitismus", mnohdy však v odpověď poklidným demonstracím.

Zdroj: https://www.aa.com.tr/en/europe/thousands-march-in-berlin-in-solidarity-with-palestinians/2241773

Demonstrace na podporu Palestiny v Berlíně

Mou snahou nebylo nadržovat ani jedné z válčících stran, naopak pouze co nejvíce objektivně a neutrálně popsat situaci a její přičiny. Případné námitky vůči článku je možné psát do komentářů (nedostanu však žádné upozornění - Reakce může trvat déle) nebo na můj osobní e-mail:

tao@skaut.cz

Projdu si je a potvrdí-li se, rád je zapracuji do samotného článku.

Všechny informace prošly několikanásobným ověřením.

Petr "Tao" Kubec